Co dělat, když vaše dítě nejí

zpět na seznam článků

9.9.2018 22:11 - Ing. Iva Rychnovská


Skoncujte s trápením vašeho dítka u jídla.

Časopis Maminka mne oslovil, abych se vyjádřila k tomu, co mají rodiče dělat, když jejich dítě nejí. Přečtěte si zajímavé rady, které mohou vše změnit!

Jídlo v rodině

Každý rodič si přeje, aby jeho dítě bylo zdravé a na jeho zdraví se podílí právě strava. Proto by si měl každý rodič uvědomit, jak důležité je stravování v kruhu rodiny. Dítěti by od první chvíle mělo být vštípeno, že se má jíst několikrát denně, jaké potraviny jsou správné, které ne a proč, že se nemá přejídat nebo se v jídle omezovat. Rovněž by si i samy děti měly uvědomit, že jsou do jisté míry za sebe zodpovědné a co vezmou oni sami do pusy, bude odrazem jejich zdraví.

Realita dnešní doby je bohužel jiná a tyto zásady si děti z rodin neodnáší. Důsledek toho všeho je nesprávný postoj k jídlu. Špatné stravovací návyky budou mít vliv na jeho zdraví během celého života a jednou ty samé návyky předá i svým dětem. Proto je vhodné těmto věcem předcházet včas a vést své dítě ke zdravým stravovacím návykům již od raného dětství.

1. Dítě do jídla nutit nemáme, ale má smysl mu vysvětlit, které potraviny jsou zdravé a které nikoliv? Nebo stačí jít dítěti vzorem a volbu nechat na něm?

Pozitivní zprávou je to, že na stravovací návyky dítěte mají zásadní vliv rodiče. Jsou často obrazem toho, co oni sami jí, proto je určitě dobré jít jim příkladem. Proto platí vysvětlovat vysvětlovat vysvětlovat, učit, pobízet, motivovat, povídat si o jídle a jíst před nimi to, co by měli i oni sami jíst. To je bránou k tomu, že dítko bude mít o všem přehled a vytvoříte mu k jídlu pozitivní vztah.

Další stránkou je i zázemí v rodině a stav psychiky dítěte, která má vliv na jeho stravování. Jaký klid v rodině panuje, jestli dítě cítí lásku, pohodu, může se rodičům svěřit a nemá tajnosti. Nezřídka kdy se stává, že se malé děti mohou v jídle zaseknout tím, že vidí rodiče, jak se hádají, jsou biti, mají problémy s kamarády nebo v sobě nosí jinou bolístku. A pak je známé období vzdoru, kdy dítě odmítá cokoliv jen z principu, a můžete se stavět na hlavu, jak chcete. V tomto případě je lepší počkat, až období pomine a vše se uklidní.

Dále musím zmínit nešťastný trend dnešní doby, a to porovnávání dětí s ostatními nebo narážky na jejich postavu. Z toho vyplývají poruchy příjmu potravy, se kterými pak bojuje celá rodina. Vyvarujte se porovnávání dětí s jinými dětmi a dávání jim najevo, že jsou tlustí či naopak příliš hubení. Rodiče by dětem neměli říkat věci jako „dívej, jaký ten pán má pupek, taky ho budeš mít, když budeš hodně jíst“ nebo když holčičce řeknete „podívej se tady na Janičku, jak je šikovná ve sportu a krásně štíhlá“. Tohle si dívky přeberou okamžitě, jako že jsou nedokonalé a budou to řešit tím, že nebudou jíst.

Ale pojďme nyní na výživovou stránku.


Zapojte trochu kreativity.

► Jak objevovat chutě a nová jídla?

Už jste určitě potkali kamarádku, která vám říkala, že jedno její dítě jí všechno a druhé naopak. To je ukázka toho, že dítěti neporučíte a přestože rodina může dodržovat zdravé stravovací návyky, malé dítě je nemusí vnímat a má svůj vlastní „jídelní svět“, do kterého momentálně nehodlá vpustit nic nového. Proto nemá zcela smysl dítě nutit, jemně vyhrožovat nebo v krajích případech psychicky deptat. Na druhou stranu jsem zastáncem toho, že čas od času se musí dítě postrčit do vyzkoušení nové potraviny nebo jídla a být jednou za čas nekompromisní v ochutnání něčeho nového, co víte, že není pro vaše dítě vyloženě nepoživatelné. Samo o sobě by to dítě nevyzkoušelo a navíc se v průběhu pár týdnů mohou chutě dítěte změnit natolik, že vás z ničeho nic překvapí, co nového najednou jí.
Řekněte dítěti, ať to ochutná a pokud mu to chutnat nebude, tak to může vyplivnout a už mu to nebudete více nabízet. Ale vysvětlete mu, že se mu chutě mění a že aby bylo zdravé, tak musí jíst více jídel.

Iva radí...

„Využijte toho, co dítěti chutná a po malých dávkách zkuste „propašovat“ do jídla novou potravinu. Například pokud dítě jí brokolicovou polévku, přidejte do ní na zkoušku trochu špenátu. K dýňové polévce mrkev a trochu pomerančové šťávy. Do omáčky rozmixujte trochu mrkve, do ovocných džusů přilijte trochu sladké mrkvové šťávy, zmrzliny doma zdobte ovocem apod."
Ing. Iva Rychnovská, výživový poradce ve Food Life


 

 

► Jak na polévky?

Polévky jsou obecně velkým bojem. Mnoho dětí na ně zanevře jen z toho důvodu, že v ní vidí velké kusy zeleniny, která dětskému nosu nehezky voní. V tomto případě zeleninu mixujte do krémů, zjemněte je trochou 10% smetany na vaření nebo kostičkou másla a co je hlavní – trochu ji přislaďte. Děti mají od malička zafixovanou sladkou chuť jídel, proto přidejte do polévky 1-2 lžičky agáve sirupu (má nižší glykemický index a lepší výživové hodnoty než cukr) a polévka hned změní chuť, která dětskému jazýčku bude lahodit.

Pokud je rodič vnímavý, tak někdy stačí více respektovat chutě dítěte (například jestli má rád kašovitá jídla, mírně sladká nebo naopak spíše slaná). Podle toho mu přizpůsobte i konzistenci jídel. Může se stát to, že se dítě zpětně vrátí k tomu, co jedlo v prvních měsících – ovocné příkrmy a přesnídávky, rozmixované maso s těstovinami a zeleninou apod.
Pokud vaše dítko naopak dává přednost pevné stravě, tak mu ke každému jídlu vždy dejte malou hrstku zeleniny. Někdy ji sní, někdy ne, někdy to nechte plavat a někdy hezky přinuťte dítě alespoň ochutnat.

► Extrémy vynechte

V neposlední řadě musím zmínit to, že maminky se kolikrát snaží o příliš zdravou stravu. Dávají svým dětem vše nejlépe neslazené, nemastné neslané. Pak se může stát to, že dítě stravu bude odmítat nebo bude pro něj kaloricky nedostačující a bude vyhladovělé a unavené.

Často v rodinách vládnou i různé výživové směry, do kterých se rodiče snaží zahrnout jídelníček všech členů rodiny. Tady doporučuji rozhodně toto neaplikovat na svém dítěti a nechat ho vyrůstat v rámci racionální výživy, nikoliv extrémů. V dospělosti nebo už i v dětství dítě velmi rychle vycítí své potřeby a rozhodne se samo, jak se bude stravovat. A může to být právě tak, jak si rodič přeje.

2. Měli bychom nechat dítě vybírat, co bude jíst (doma/mimo domov)?

Aby si dítě uvědomilo, co má jíst, musí vidět vybavenou kuchyni tím, co do něj chcete „dostat“. Tím si vytvoří obrázek toho, co ho čeká, na co si musí zvyknout a co je pro něj vlastně dobré. Na druhou stranu si dítě bude těžko vybírat ze špajzu nebo večerního stolu, když mu z toho nic nechutná. Zezačátku bude potřeba dítěti připravovat jídlo více extra pro něj, kde budou zohledněné jeho potřeby a postupně mu jeho talíř měnit -  přidávat nové potraviny a nová jídla, které jí i zbytek rodiny.

Pokud se jedná o výběr v restauraci nebo v supermarketu, zde je to trochu složité. Nechte vybírat dítě se špatnými stravovacími návyky své jídlo. Musí se do toho trochu zapojit i rodič. Pokud se jedná například o svačinu a dítě má tendenci vybrat nějakou sladkost, tak mu řekněte, že trochu té sladkosti může, ale to není jídlo. Nejdříve si musí vybrat jídlo jako například rohlík se sýrem, ovocnou tyčinku, jogurt apod. a poté si případně může vzít trochu sladkosti, kterou chce.
Postupem času, kdy dítě na sladkostech nebude tolik závislé, je už kupujte minimálně nebo vůbec, ať je doma ani nevidí.


Krásně zdobené talíře děťátko upoutají.

3. Jak přesvědčit dítě, aby ochutnalo novou potravinu nebo jídlo?

Chápu, že vybíravost dětí přivádí rodiče k šílenství a mnohdy jim dochází trpělivost s jejich stravováním trávit čas. Bohužel velký problém vidím v tom, že mnoho rodičů neví, co sami mají jíst a nejsou schopni kvůli tomu vést své dítě a s jídlem mu pomoci. Zkuste se nejprve zaměřit na sebe, jdete dítěti příkladem a veďtě ho od mala k tomu, aby jedlo to, co chcete. Pokud máte pochyby, začněte u sebe a poté veďte své dítě. Musí být znalý nejdříve rodič a dítě mu poté bude v jídle důvěřovat a kopírovat ho.

Dítě velmi bystře sleduje stravovací návyky svých rodičů a starších sourozenců. Snažte se s ním chodit na nákupy, společně připravovat jídla, vařit a stolovat. Seznámení s průběhem přípravy jídla od nákupů po stolování jídlem je dalším krůčkem k pozitivním stravovacím návykům. Rodiče a starší sourozenci by se měli snažit dojídat a nenechávat zbytky. V opačném případě je děti mohou kopírovat s tím, že když rodiče nedojedli, tak oni také nemusí dojíst. Využijte toho, že dítě je jak kopírák. Postupem času se bude snažit přizpůsobit ostatním členům rodiny.

Pokud je vaše dítě větší, vysvětlete mu jednoduchými slovy, jak funguje jeho tělo a co potřebuje. Že tělo je silné z toho, co jí. Pokud bude jíst málo, tělo bude slabé a bez svalů – a to přece nikdo nechce být tlustý, unavený nebo naopak hubený (toto bude platit na hodně kluky, když jim ukážete jejich akčního hrdinu, který má velké svaly :-).  Těmito podněty dáte dítěti brouka do hlavy a začne pomalu přemýšlet nad tím, co jí. Bude chtít mít přeci taky takové svaly jako jeho hrdina.
 

► Nechoďte kolem horké kaše a domluvte se

Rodič s dítětem se mohou domluvit, že například jednou týdně ochutnají 2-3 nové potraviny nebo jídla. S potravinou ho seznamte, řekněte mu, v čem je prospěšná (třeba že maso je dobré na svaly a bude mít sílu, po sýru bude mít pevné kosti, které se mu nezlomí a budou ze železa apod.).

Můžete také vyzkoušet metodu výběru, kdy si dítě musí vybrat potravinu, která mu chutná ze všeho nejvíce. A v tom je ten trik, že přirozeně vybere alespoň, která se stane novinkou v jeho jídelníčku. Jako příklad - dejte dítěti ochutnat 5 nebo více druhů sýrů a ať si vybere jeden, který mu chutná nejvíce. Ten po malých dávkách začne jíst.

► Jídlo hrou

Dále funguje, když se děti zapojí do přípravy jídla. Během toho mohou ochutnat něco nového a připravené jídlo jim bude bližší. Naopak se vyvarujte přípravy potravin, u kterých víte, že dítě nemá rádo nebo nerado vidí. Například syrové maso, houby apod.

Známou kreativní metodou je to, že na talířku vytvoříte z jídla dítěti nějaký obrázek (zvířátko, kytičku apod.). Můžete k tomu využít ovoce, zeleninu, pečivo i maso.
Můj syn například začal jíst omeletu tak, že jsem mu do ní vykrojila tvar Batmana nebo Supermana. Mango začal jíst, když jsem mu ho pokapala trochou agáve sirupu. Na meloun jsem používala vykrajovátka, z toastů jsem odendávala okraje a jedl jich daleko více. K ranním cereáliím s mlékem jsem mu dávala rohlík nebo udělala lívance, které má rád. Takto si postupně roztahoval žaludek a začal jíst větší porce a o jídlo si mnohem více říkal i přes den.

Iva radí...

„Do kaší, které dítě třeba nerado jí, přidejte pár lentilek, drcených sušenek nebo gumových medvídků. Bude je jíst společně s kaší. Postupem času ubírejte množství sladkostí a přidávejte více ovoce. Pak dětem řekněte, že už nejsou přeci miminka, aby jedli kaši s bonbóny, ale že už jsou velcí a umí sníst kaši jako velký dospělák."
Ing. Iva Rychnovská, výživový poradce ve Food Life


 

 

4. Jakých chyb by se měli rodiče a děti vyvarovat?

Pokuste se napravit časté chyby ve stravování dětí. Kvůli nim může mít dítě rozhozené stravovací návyky natolik, že se mu pak nechce jíst. K takovým chybám patří nepravidelná strava, špatné rozvržení příjmu potravy (kaloricky chudé nebo žádné snídaně nebo naopak bohaté večeře), nedostatečné nabízení ovoce a zeleniny, mléčných výrobků, přílišná konzumace sladkostí, přisolování jídel, konzumace uzenin a polotovarů namísto čerstvého jídla, špatný pitný režim, spěch při jídle a nedostatek klidu.

5. Co když dítě jí jen suché přílohy? Co to znamená?

To nemusí znamenat vůbec nic. Je to spíše známka toho, že dítě není ještě připravené jíst chuťově složitější jídla jako dospělí. Hlavu si z toho příliš nelámejte. Hlavní je to, že dítě sní potřebné množství dané přílohy. Když už ne výživově, tak alespoň kaloricky bude odpovídat jeho potřebám.

6. Kdy se máme strachovat o správnou výživu dětí?

Když je dítě unavené, na pohled pobledlé, nezvládá se svými vrstevníky držet krok, objevují se zdravotní potíže nebo bývá často nemocné. Na pohled se dítě může jevit příliš hubené a bez energie anebo naopak je problém v tom, že děti nejí nic a jsou přitom obézní.

7. Jaké potraviny dítěti pravidelně nabízet, aby mělo dostatek živin?

Samozřejmě ovoce a zelenina. Musíte začít zeleninou. Jakmile začnete ovocem, tak už zeleninu nechtějí, protože jim vyhovuje to sladké. Jídlo můžete větším dětem obohacovat malými dávkami superfoods – potraviny s velmi vysokým obsahem vitaminů a minerálních látek. U dětí můžete po trochách přidávat acaí, goji berries (kustovnice čínská), přislazovat jim kaše práškem mesquite, do dezertů přidávat nepražené kakao, karob, lucumu atd.

 

Má vaše dítě problémy se stravováním a váhou? Kontaktujte výživovou poradkyni Ing. Ivu Rychnovskou:

 

Kontaktní formulář

 
 
      Položky označené * je nutno vyplnit.
 
  Kolik je jedna mínus jedna? (slovy):  

 


Zdravé a vyvážené recepty přímo od výživového poradce!

 

Google Plus

Hodnocení článku

Hodnotili 2 čtenáři průměrem 5 bodů z pěti

Čtěte také:

Diskuze:

Položky označené * je nutno vyplnit.
Kolik je jedna mínus jedna? (slovy):

Kontakt
Ing. Iva Rychnovská
  • výživový poradce
  • sportovní dietolog

E: rychnovska@food-life.cz
T: 724 821 680

Adresa:
Sokolovská 95
186 00, Praha 8
(tram a metro Křižíkova)

mapa zobrazit mapu